Magnólie jsou okrasné keře až stromy, které nabývají stále větší popularitu mezi pěstiteli okrasných rostlin. Ve prospěch magnólií hovoří jejich krása v době květu, kdy jsou obsypané plejáda květin v pestrých odstínech červené, růžové, žluté i bílé barvy.
V tomto čase - časného jara - ještě většina okrasných stromů nekvete. Pozornost na sebe upoutávají i typickou nasládlou vůní. Po odkvětu na nich vynikají jejich pěkné velké listy a po skončení vegetačního období jsou na nich zajímavé plody.
I když je magnolie odolný a nepříliš náročný strom, přece jen se mu nevyhnou choroby a škůdci.
Nyní o některých chorobách magnólií
Antraknóza magnólií
Při tomto onemocnění vznikají na obou stranách listů skvrny černé barvy, do velikosti 3 mm. Mohou s tvořit i skvrny v barvě bronzově-hnědé, nebo červené s barevným okrajem - to svědčí o napadení rostliny houbami Botrytis cinerea, Cercospora handelii nebo Pestalotia spp. Onemocnění napadá rostliny, které jsou vysazeny na chladném a vlhkém místě. Předcházet tomuto onemocnění se dá dobrým odvodněním, zabezpečením proudění vzduchu a časným odstraněním poškozených částí rostliny. Je třeba se vyhnout zavlažování, které zvlhčuje listy, protože přítomna vlhkost může způsobit, že vznikne antraknóza. Při zjištění tohoto onemocnění je třeba provést ochranný chemický postřik některým přípravkem na skvrnitost listů. Postřik třeba opakovat po 14 dnech dle potřeby - 2-3krát.
Verticiliové vadnutí
Toto onemocnění způsobují houby Verticillium dahliae a Verticillium albotrum. Onemocnění doprovází vadnutí listů, jejichž barva se zpočátku mění na žlutou, okraje jsou hnědé a listy vypadají jako opálené. Postupně vznikají hnědé skvrny i na větvích. Typická pro tuto nemoc je černá barva kořenů. Při tomto onemocnění může keř nebo strom zcela zavadnout. Nákaza se přenáší vodou na zavlažování, infikovanými částmi rostlin, půdou, pracovním nářadím. Předcházet tomuto onemocnění se dá tak, že je třeba zajistit, aby nedošlo k mechanickému poškození kořenů. Nebude se měnit najednou velké množství zeminy a hlavně časně se odstraní infikované rostliny. Chemická ochrana fungicidy není účinná. Při opakujícím se onemocnění, třeba přejít k pěstování druhů magnólií vhodnějších pro danou lokalitu.
Zelená skvrnitost listů
Zelená skvrnitost listů je dalším onemocněním, které může napadnout Magnólie. Způsobují ho cizopasní řasy Cephaleuros virescens. Tyto řasy způsobují nemoci rostlinám s kožovitými listy, mezi které patří i Magnólie. To, že je rostlina napadena touto chorobou zjistíme podle toho, že se na listech tvoří skvrny oranžové, hnědé, šedé nebo i zelené barvy o průměru cca 5mm. Napadány jsou především listy, ale nákaza se může projevit i na větvičkách, které zakrňují a tvoří se na nich léze. Nákaza se šíří dešťovou vodou a nejvíce se jí daří ve vlhkém teplém prostředí. Jako ochrana před onemocněním působí dobré odvodnění půdy a zajištění řádného proudění vzduchu. Na chemickou ochranu se používají postřiky na bázi mědi.
Chloróza magnólie
Jde o fyziologickou žloutenku, je to nemoc celé rostliny. Listy dostávají žlutozelenou až žlutou barvu. Někdy zůstanou žilky listů zelené a ostatní části zežloutne. Častou chlorózy u magnólií je kalcióza. Kalcióza se zpravidla projevuje za horkého léta, přičemž však jaře byla deštivá. Toto onemocnění způsobuje nadbytek vápníku v půdě. Vápník způsobuje zvýšenou alkalickou reakci, která brání přijímání železa rostlinou v dostatečném množství. Železo potřebuje rostlina k fotosyntéze. Nevhodné vápenaté půdy se dají upravit přidáváním síranu amonného do hnojiva, velkým množstvím rašeliny nebo malými dávkami práškové síry. Rychlejší pomáhá zalévání rostlin roztokem s obsahem organických sloučenin železa - lignohumátov. Dříve se používalo zavedení roztoku síranu železnatého (zelená skalice) ke kořenovému systému. Rychlá pomoc se dá stromu poskytnout i postřikem obsahující rýchlovsterbatelného železa.
Padlí magnólie
Toto onemocnění se projevuje bílým moučnatý povlakem zejména mladých listů. Listy hnědnou a začínají opadávat. Na ošetření napadeného stromu je třeba použít v hodný fungicidní postřik. Opakujeme ho 2 až 3krát v časovém intervalu 7 - 10 dní. Padlím trpí rostliny, které jsou vysazeny na nevhodných stanovištích, kde je příliš teplo. Další příčinou je slabé proudění vzduchu v koruně. Výhodnější, než ošetřování nemocné rostliny, je vhodná prevence. Je třeba zabránit šíření spór, co se dá zajistit tím, že okolí rostliny bude čisté - bez plevele, opadaných listů a zbytků rostlin. Lepší cirkulace vzduchu se dá zajistit odstraněním přebytečných větví.
Skvrnitost listů magnólie
Houby Cladosporium, Pseudomonas syringae a Septoria mohou způsobit další chorobu magnólií a to skvrnitost listů magnólií. Začátek tohoto onemocnění se projevuje malými černými nebo fialovými skvrnami. S průběhem nemoci se skvrny postupně zvětšují, přičemž skvrny mají bílý střed a tmavě fialový okraj. Na chemickou ochranu je vhodné a účinné použít některý z postřiků proti listové skvrnitosti. S postřiky třeba začít ihned po zjištění příznaků onemocnění. Postřik je nutné opakovat 2 až 3krát, stále po dvou týdnech. Jelikož toto onemocnění vzniká především v zamokřených zahradách, kde jsou pro jeho vznik a vývin nejlepší podmínky, je vhodnou ochranou správné zavlažování. Velmi důležité je i včasné odstranění nemocí napadených listů. Rovněž je třeba zajištění dobré cirkulace vzduchu v koruně odstraněním přebytečných a propleten větví.
Profesionální imitace rostlin
Popsali jsme si 3 choroby, které způsobují Magnolia nemalé problémy. Z uvedeného vyplývá, že není úplně jednoduché správně a včas diagnostikovat onemocnění. Není jednoduché nasadit v dostatečném rozsahu správnou léčbu oblíbené rostliny. To může vést až fatálním následkům - úhynu. Za úvahu by možná stálo popřemýšlet nad alternativou, která nám ušetří čas i vynaloženou energii. Umožní nám mít iluzi oblíbené rostliny i na místech, kde se pěstovat nedá - třeba mít "vždy zelenou" větvičku kvetoucí Magnólie kdekoli v interiéru. S požitím éterického oleje jako vůně, je iluze dokonalá. Investice do profesionální imitace je výhodná a dlouhodobá. Dnes to vůbec nejsou hanlivě nazývané umělé květiny. Díky materiálům použitým pro výrobu je jejich dlouhověkost zaručena, zda je stanovištěm "rostliny" interiér nebo exteriér.